Recenze: Aquaman | Pád do hlubin

Počet stran: 176

Série: Znovuzrození hrdinů DC: Aquaman, 1
Nakladatelství: BB/art, 2018
Hodnocení Goodreads: 3.69 (z 569 hodnocení)
Anotace:

Jmenuje se Arthur Curry a je známý jako Aquaman. Král Atlantidy. Člen Ligy spravedlnosti. Světový státník. Superhrdina. Spojovací článek mezi světem suchozemců a říší pod hladinou. A pro příliš mnoho lidí také diktátor nevypočitatelného státu. Ale Arthur i jeho milovaná snoubenka Mera jsou odhodlaní dokázat lidstvu, že Atlantida může být mírumilovnou a spravedlivou zemí.

Jenže zatímco se Aquaman snaží vylepšit svůj obraz na veřejnosti, z hlubiny povstávají temné síly odhodlané rozdrtit jeho sny i naděje. Skupina atlanťanských teroristů vyhlásila válku jak svému králi, tak suchozemskému světu. A vrah známý jako Black Manta se nezastaví před ničím, dokud svůj krvavý spor s nenáviděným hrdinou nedotáhne do konce.

Dokáže Aquaman zastavit příliv nedůvěry a krveprolití? Nebo se bude muset obětovat, aby zachránil svět?

Komiksovým hrdinům jsem propadla už dávno. Úspěšné filmy jim ostatně udělaly dostatečné jméno a věřím, že snad každý zaregistroval to haló kolem premiéry Endgame, filmu, který se dokonce do kin ještě jednou vracel a znovu sklízel úspěchy. Netajím se tím, že jsem spíše zastáncem Marvelu, co se týče věčného souboje MCU a DC, ale samozřejmě neopovrhnu ani těmi z konkurenční strany. A Aquamana mám ráda, takže jsem se rozhodla dát šanci i komiksu.

Strong man is strongest alone, you ever heard of that?

Arthur Curry se nepovažuje za oblíbeného člena Ligy spravedlnosti. Ani člověk, ani Atlanťan, neustále se pohybuje mezi souší a mořem a připadá si, že může dělat cokoli, ale stejně ho vždycky uvidí ve špatném světle. Spolu s Merou se dlouho snaží o to, aby mezi oběma světy konečně zavládl mír a lidé se navzájem pochopili. Jenže to je trnitá cesta a v cestě stojí spouta lidí, jejichž plány jsou jiné.

S DC to mám takhle - nejsem znalec, to rozhodně ne. Vím tak to, co se prostě ví obecně; například shipy, které kolují internetem, nějaké to základní info o existenci určitých superhrdinů, a pak to, co jsem viděla ve filmech. Neměla jsem tedy prakticky žádná očekávání, abych pak vůbec mohla být zklamaná - co jsem viděla, dost velké haló panovalo kolem vůbec celého vydání série Znovuzrození hrdinů DC. Ale jak říkám, u mě to bylo první pořádné setkání se superhrdinským komiksem a dopadlo to ještě trochu líp, první komiks z aquamaní série mě moc mile překvapil.

Především se mi líbí ten formát; jsem zvyklá na to, že komiksy jsou strašně útlé a mají sotva pár stránek. Což je pak velká nevýhoda s poměrem k ceně, pokud to tedy kupující přepočítává na to, jak velký čas s tou knihou pak stráví. Aquaman je ovšem silnější než všechny komiksy, co doma mám, příběhově je nabušený a stojí za to, takže tady mi i cena přijde k celkovému zpracování přijatelná.

Děj je sám rozdělený na několik kapitol, v nichž se zápletka především rozvíjí, celá kniha mi přijde jako takový úvod do Aquamanova života a hlavního problému, kterému čelí; v dalších dílech se evidentně bude stále hrát to samé. Ale je to rychlé, má to spád a nejsou tam žádná hluchá místa; děj prostě sviští, jak to u superhrdinů má být, a objevily se i zvraty, které jsem tak úplně nečekala. Navíc vzhledem k tomu, že se Aquaman neustále pohybuje mezi vodou a souší, se pozornost dost soustředí na vztahy mezi těmito dvěma světy, jak se jejich obyvatelé vnímají, a tvůrci si tak trochu hráli s lidskou povahou a perfektně ukázali, jak je lidstvo naprosto pitomé. Často jsem měla chuť je všechny nakopat do zadku za to, co neustále předváděli a co dost viditelně přehlíželi. Tím si tedy nahrávám k tomu, že ano, i toto je případ, kdy příběh vidíme i z pohledu záporáka; Black Manta získává svůj vlastní prostor, takže chvílemi víme i to, co ještě sám Arthur ne, ale to jsem v tomto případě nebrala jako mínus.

Plus to je taky lovestory jak něco. Arthur a Mera fungují jako skvělý pár a jejich přestřelky příběh výborně doplňují; sama Mera je podle mě vynikající postavou, která tomu dodává šmrnc jakožto Atlanťanka snažící se sžít se souší. Ke všemu nejde o vztah, k němuž teprve musí dojít, chemie mezi hrdiny funguje oficiálně a autoři tak s jejich příběhem hned mohou pracovat jinak, což se mi taky líbilo.

Kresba mi přijde klasická pro podobný typ komiksů, dá se na to koukat a vypadá to pěkně. Místy mě trochu štval zvyk nekreslit Meře zorničky, musel na ni být detailnější pohled, aby v bulvách měla víc jak modrý puntík, ale to je drobnost; detaily, co se týče obleků a podobně, jsou vykreslené dobře. Poměr kreseb a textových bublin vyvážený, celková narace mi přišla moc příjemná, a jak říkám, čtení jsem si prostě užila. A i když jde o sólovku Aquamana, můžete čekat i zjevení jeho jiných kolegů.

Celkově jsem s komiksem spokojená. Dostala jsem zřejmě trochu víc, než jsem čekala, nebylo to jen tuctové vyprávění o neporazitelných superhrdinech; Arthur i Mera mají svoje chyby, které jim to věčně kazí, a kdovíjaké deus-ex-machina tu opravdu nehrozí. Ať už tyto příběhy znáte, nebo ne, komiks rozhodně doporučuju.

Čtete superhrdinské komiksy? A klasická otázka; Marvel, nebo DC? :)