neděle 7. července 2019

Recenze: Kouzelnice | Máte chuť na ouška?

Kouzelnice (Divotvůrce, #3)Počet stran: 432
Série: Divotvůrce, 3
Překlad: Peter Kadlec
Nakladatelství: Egmont, 2019
Originální název: Charmcaster
Hodnocení Goodreads: 4.28 (z 2 052 hodnocení)
Anotace:
Vydejte se potřetí do magického světa fantasy série Divotvůrce
Kellen, Reichis a Ferius cestují do Gitabrie, země proslulé úžasnými vynálezy. Když se k nim zvláštními argosanskými cestami dostane zpráva o mechanickém ptáčkovi oživeném magií, uvědomí si, co všechno je v sázce. Co když Gitabriánci dokážou oživit i něco mnohem nebezpečnějšího? Mezitím jim cestu zkříží neznámý rudý mág a také nečekaný jan’tepský spojenec. Čas nemilosrdně ubíhá a karty ve Feriusině balíčku varují před blížící se válkou.

V partii pokeru v tajemném saloonu dostane Kellenova mentorka Ferius Parfax neobvyklou kartu zobrazující mechanického ptáčka. Pro každého jiného by to byla podivnost, pro Argosanku to však znamená válku.

Kellen a Ferius následují mechanického ptáčka do Gitabrie, země úžasných vynálezů, Zde se shromažďují špioni z celého kontinentu, ochotní třeba i zabíjet, jen aby se ptáčka zmocnili. Jenže tento přístroj obsahuje ještě temnější tajemství – takové, které může rozpoutat válku, pokud ho Kellen a jeho zlodějský kočkoveverčák Reichis nedokážou včas odhalit.



Sérii Divotvůrce řadím mezi jednu z nejvtipnějších, které jsem kdy četla. A tak nějak taky pokračuju v autorech, kteří se tu loni objevili na Humbooku. Nedávno jsem publikovala ne zrovna chvalnou recenzi na Rebely vln, dnes tu jsem s Kouzelnicí od Sebastiena de Castella. Co Kellen vyvedl tentokrát?


Argosané, pomyslel jsem si, ale nahlas jsem neřekl nic. Ferius říká, že někdy je nejlepší být pomlkou mezi tóny. (...) Ferius ještě říká, že mlčet není pokaždé to stejné jako nemluvit.


Kellen, Ferius a Reichis mají na svých bedrech záchranu světa... opět. Podle Feriusiny karty nesvárů je důležité najít mechanického ptáčka, jenže proč, to nikdo netuší. A tak se trojice dostává do Gitabrie, kde se záhadě snaží přijít na kloub. Jenže za tím stojí daleko větší problém, než by Kellen kdy tušil, a není si jistý, jestli na tohle budou jeho divotvůrcovské dovednosti stačit.

Na Kouzelnici jsem se hrozně těšila. První dva díly mě neskutečně bavily a byla jsem si jistá, že se u třetího dílu nasměju stejně. Kouzelnice začala na výbornou, hned během prvních pár stránek jsem se nahlas chechtala, převážně kvůli Reichisovi, bez něhož by Divotvůrce prostě nebyl Divotvůrcem. I přesto se mi Kouzelnice nelíbila natolik, jak jsem čekala.
U celé série jsem zvyklá na jeden princip - příběh má hlavní zápletku, hlavní problém, který se Kellen snaží rozluštit. K tomu se postupně připlétají další problémy a pár dalších mini epizod, ale všechno to vyústí v jedno velké odhalení. Prostě to na sebe navazuje, a jak jsem řekla, hlavní zápletka je jedna. Kouzelnice to ovšem jela úplně jinak. Jeden problém se řešil pár stránek, potom se vyřešil a nastal další. Tenhle styl upřímně nemám ráda ani ve filmech. Jsem radši, když je jeden hlavní děj, ke kterému přibývají další, ne že jich je spousta hned za sebou. To mě u tohoto dílu docela překvapilo a taky trochu mrzelo.
Začala jsem se pak totiž ztrácet v tom, co se vlastně děje a hlavně proč se to děje. Nějak mi chybělo vysvětlení. Chvíli jsem to opravdu četla rozmrzelá, že jsem z Divotvůrce očekávala vynikající sérii, která se bude díl za dílem zlepšovat, ale tohle se mi nelíbilo. Ale pak se to všechno obratem vrátilo do starých kolejí.
Důvod? Myslím, že to autor vysvětlil sám na konci v poděkování - bylo toho prostě moc. De Castell nám v Kouzelnici představuje spoustu nových vychytávek, které hrdinové používají, takže je jasné, že je musí nějak zapasovat do příběhu, ne je tam jenom tak náhodně hodit. Díky tomuhle se na to zpětně dívám trochu líp, ale i tak se to nějak muselo odrazit v hodnocení.

Kouzelnice má taky svou mini-roli
v našem maturitním videu. Jestli se
chcete na tu naši bláznovinu
podívat, můžete tady :)
To byla ovšem jediná nesrovnalost, která mi v Kouzelnici vadila. Jinak si série drží svůj humor, akci i napětí, a řeknu vám, že jsem teda byla napjatá. Pořádně. Několikrát jsem držela palce, aby to tak nedopadlo, že to snad de Castell nemyslí vážně - to je asi můj největší problém s ním, příběh se vždycky ubírá úplně opačným směrem, než bych chtěla, a špatně se s tím smiřuju. Vážně to není moc dobrý pocit, když s těmi hrdiny soucítíte a on jim pak provede něco, za co byste mu vyškrábali oči. (Nebo je snědli, když už to je Divotvůrce.)
Hlavní hrdina Kellen si od prvního dílu prochází velikou změnou. A to je zřejmě hlavní plus celé série, ten vývoj. Od Divotvůrce v ději uběhl rok, ale i tak je na mladém Jan'Tepovi poznat, jak mění priority a poznává okolní svět zase o trochu lépe. K čemuž mu samozřejmě dopomáhá Ferius, která je jednou z nejlepších ženských postav, se kterými jsem měla tu čest. Ostatně, moudří lidé jsou, nebo by měli být, našimi velkými vzory. A to neznamená, že jsou neomylní. Asi napíšu de Castellovi děkovný dopis za to, že vůbec vymyslel někoho, jako je Ferius.
Na scénu v Kouzelnici přichází i Kellenova dávná kamarádka a crush Nephenie. I s ní jsem v ději měla trochu problém. Ostatně s celými Jan'Tepy, moc jsem nerozuměla systému, jak je do toho autor zapasoval a hlavně proč to tak udělal. Neph je ale badass a buďte si jistí, že si ani od Kellena nic líbit nenechá.

V duchu jsem byl pevně rozhodnutý, že jestli se ke mně přiblíží, zmlátím ho do bezvědomí a pak počkám, až se probere, abych ho mohl zmlátit znovu.


Co se Divotvůrce týká, v každém dílu se setkám s nepatrným grafickým šotkem; jakmile dojde na kurzívu, dělá si, co chce. Některá slova jsou psána z půlky kurzívou, z půlky normálně, takže pak moc nevím, jak si to přebrat. A co se týká grammar nazi verdiktu, tak chválím. Unikly čárky, ale naprosto výjimečně. Číst Divotvůrce je po téhle stránce super.
Jak tedy říkám, děj má spád a plyne to, budete napnutí k prasknutí a nad Reichisem a Kellenovými úlety se budete smát na celé kolo. Jen mi to prostě přišlo jako trochu jiný Divotvůrce, než na jakého jsem zvyklá. Čtyři hvězdičky z pěti jsou podle mě tak akorát.

Četli jste? Který díl vám zatím přišel nejlepší? :)

2 komentáře:

  1. Tahle série jde trochu mimo mě, i když je to spíš z časových důvodů. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale rozhodně ji doporučuju, výborně se nasměješ :)

      Vymazat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥