Recenze: Stínem políbená

Počet stran: 328
Série: Vampýrská Akademie, 3
Překlad: Katrin Chýlová
Nakladatelství: Domino, 2010
Originální název: Shadow Kiss
Hodnocení Goodreads: 4.39 (z 250 901 hodnocení)
Anotace:

Vlády se ujímá jaro a Rose Hathawayová by se měla připravovat na maturitní zkoušku. Jenže od nedávného smrtícího souboje se Strigoji se necítí zrovna nejlépe. Trpí nočními můrami, duši jí zaplavuje temný smutek a předznamenává cosi zlověstného.

Rose dobře ví, že jí není dovoleno milovat jiného strážce. Že musí především chránit Lissu, poslední princeznu z rodu Dragomirů. Jenže když přijde na krásného Dimitrije Belikova, některá pravidla se prostě musí porušit!

Rose své nejlepší kamarádce Lisse lže o svém vztahu k Dimitrijovi, ale jejich přátelství se nyní ocitá v ještě větším ohrožení než kdy předtím. Nesmrtelní vampýři se chtějí pomstít za to, co jim Rose nedávno provedla. Ve strašlivé bitvě, která předčí i nejhorší noční můru, se Rose bude muset rozhodnout mezi dvěma lidmi, na nichž jí záleží nejvíc. Bude ale její volba znamenat, že přežije jen jeden z nich? A pokud ano, bude to Lissa, nebo milovaný Dimitrij?

Můj re-reading nekončí a směle pokračuju s třetím dílem. Vampýrská Akademie se pomalu přešoupává na půlku, ale na kvalitě rozhodně neztrácí. Jak se mi líbila trojka? :)

Po posledním eskapádu je Rose na dně. Tolik smrti, tolik bolesti. Sama pořádně neví, co chce a co má udělat. Navíc se blíží terénní praxe, kdy se osvědčí, zda skutečně může být Lissinou strážkyní. Neprojít praxí znamená neodmaturovat. Jenže Rose se začínají zjevovat duchové a pořád ji pronásleduje ta noc ve Spokane...

Opravdoví blázni se většinou neptají, jestli jsou blázni.

Tuším, že tenhle díl jsem brala jako zlatý střed, a možná u toho zůstanu. Začátek se velmi těžce rozjížděl, ale budu se opakovat - je to Richelle Mead. To si vždycky můžete být jistí, že vás něčím překvapí.

Jsme teprv v půlce a hlavní hrdinka Rose si prochází neuvěřitelnou změnou. Z lehkomyslné holky se stává oddaná strážkyně se srdcem na správném místě. Místy mi jí bylo tak líto. To, co jí autorka připravila, občas překvapilo i mě.
Zato Dimitrij je pořád stejně boží, což asi opakuju v každé recenzi, ale jinak ho zkrátka popsat nejde. S Rose jim to přeju z celého srdce, a ten konec, ten konec... sakra, pořád brečím.
Ten druhý osudný muž, Adrian, se konečně začíná vybarvovat. Už je tu takový, jak ho miluju, i když to pořád není ono. Ale je to Adrian, tak co řešit...
Co se týče naší Morojky Lissy, pořád mi trochu lezla na nervy, ale mám ji čím dál radši. Mezi ní a Rose je prostě nádherný příklad přátelství, který se dá prokouknout i bez toho jejich pouta.
A Christianovy názory snad ani komentovat nemusím :D

Radit někomu je jednodušší, než se radami řídit.

Stínem políbená se mi četla už o něco hůř než předchozí díly. Hlavně ten začátek, což už jsem ostatně taky napsala. pořádmátendenciseopakovat Ale srší tu hlášky, které se prostě nedají vyškrtnout, a rozepře mezi Christianem a Rose (a kolikrát i Adrianem) jsou naprosto boží. Autorka má znovu můj obdiv za všechno, co do té knihy zakomponovala a musela předem nastudovat, protože aby to dávalo takový smysl, kdyby k tomu šla jak slepá k houslím, tomu se mi nechce věřit.
Všechny ty pocity, nálady, emoce, scény prostě budete brát jako samozřejmost, jako skutečnost, protože to je sakra napsané tak reálně, že mám milion důvodů, proč je tahle série jedna z mých nejoblíbenějších.
A taky je to jeden z mála dílů, kde nemám něco proti obálce. Za předpokladu, že ten vzadu je teda Adrian...


Ačkoli to tu převážně hejtím, oproti předchozímu čtyřhvězdičkovému hodnocení jsem přinucena to zvýšit na plný počet. Protože to je tak citový vyždímání a tak boží, že to jinak nejde. Pořád je to dobré, že jakmile se to rozjede, skoro zapomenete, jak vás začátek nebavil. Ostatně je tu dost vělký dějový zvrat, takže se k tomu stejně vždycky budu vracet s určitým napětím. A zásobou kapesníků. Stínem políbená navíc zodpovídá dost dotazů, co se týče předchozích dílů, ale zase nahraje na několik dalších, takže tohle beru jako taky klad, že autorka pořád vymýšlí něco nového.
Jak rozjezd knihy zapůsobil na vás? A hlavně ten konec? :)