Recenze: Krvavý slib

Počet stran: 368
Série: Vampýrská Akademie, 4
Překlad: Katrin Chýlová
Nakladatelství: Domino, 2010
Originální název: Blood Promise
Hodnocení Goodreads: 4.35 (z 231 749 hodnocení)
Anotace:

Život Rose Hathawayové nebude už nikdy stejný. Po nelítostném útoku na Akademii zemřelo hodně Morojů i dhampýrů. Ti, kteří přežili, jsou na tom ještě hůř: musejí se vyrovnat se smrtí kamarádů. A Rosin krk nyní zdobí tetování, které všem zvěstuje, že zabila bezpočet Strigojů.

Jen jedna oběť je však důležitá... Dimitrij Belikov. Rose podstoupila bolestnou volbu, opustila Akademii i svou nejlepší kamarádku Lissu, poslední žijící dragomirskou princeznu, a vydala se pronásledovat muže, kterého miluje. Musela dojít až na kraj světa, aby Dimitrije našla a mohla tak splnit krvavý slib, který mu dala. Až ale nastane okamžik rozhodnutí, bude Dimitrij stále chtít, aby ho raději zabila, než aby žil jako stvůra?

V sázce je teď úplně všechno. Zranitelná a osamocená Rose se ocitá ve světě, který je pro ni stejně neznámý jako nebezpečný. Najde v sobě dost sil, aby Dimitrije zničila? Anebo se obětuje ve jménu nesmrtelné lásky? 

Prokrastinace je věc příjemná, ale jen do doby, než si uvědomíte, co všechno jste tím vlastně zapomněli. Jako třeba tuhle recenzi. Adelle tímto vstává z mrtvých a přísahá, že je připravena ke každé špatnosti...

Kdysi byla právě čtyřka mým nejoblíbenějším dílem. Udržela si svoje místo? :)

Rose je po ztrátě Dimitrije zdrcena. Chce aspoň splnit slib, co mu dala - pokud se stane Strigojem, zabije ho. Kašle na školu i na ostatní a sama vyráží na Sibiř. Rusko je ovšem záhadné a ani Rose není zdaleka připravená na všechno, co jí mohou Strigojové přichystat.

Na tenhle díl jsem se těšila. Protože jsem ho měla nejradši, že jo. Jenže na moje nynější já už nezapůsobil tolik, jako kdysi...

Rose si v tomto díle prošla snad tou největší změnou. Když ji porovnáte s tou dhampýrkou z jedničky, no co dodat? Zkrátka miluju, když se (nejen) hlavní hrdinové kvůli okolnostem takhle změní. Je to Richelle, takže prostě změna k lepšímu, možná jsem měla Rose dokonce ještě o něco radši. Protože i když se to nezdá, ta holka si dokáže zachovat zdravý rozum, a to je u knižních hrdinek docela důležitý prvek.

Řeknu vám, že Dimitrij jako Strigoj je neskutečně zamotaná věc, ale svým způsobem mi připadal zajímavý. Víte co, najednou je z dhampýra krvelačnou bestií, takže ty věci okolo jsou prostě hrozně zajímavý. Vždycky jsem s napětím čekala, s čím přijde jako další, a doteď mi není tak úplně jasné, jak na tom byly jeho city k Rose. Nebo si možná představuju něco, co tam ani není.

Kdo se tu ovšem parádně vybarvil, je Adrian. Kdysi mě právě tento díl přesvědčil, že budu fandit jemu. I on má na sobě určité známky změn, i když ty hlavní přijdou až v Pokrevních poutech. Jeho hlášky jsou zkrátka nezapomenutelné a i když je do tuhého, vždycky je na něj spoleh...

Skrz Rosino pouto nezůstane v pozadí ani Lissa. Abych se přiznala, nikdy tak nějak pořádně nevím, co k té holce napsat, protože ji mám svým způsobem ráda, ale taky mě občas nehorázně štve. Ale ten konec byl skvělý, to vážně.

Tohle je boží :D

Radikálně tu tedy měním hodnocení a snižuju o jednu hvězdičku. Jo, u oblíbeného dílu. Protože teď už mě to... až tolik nebavilo. Pořád to bylo boží, zvlášť když šlo do akce, ale ta Sibiř je místy strašně nudná a utahaná, že jsem se kolikrát do toho čtení musela i nutit... Zkrátka to není tak dobré jako předchozí díly a přišlo mi nefér tomu nechávat tak velké hodnocení. I když jsem se kolikrát smála jak vyšinutá. Navíc se tu objevuje Sydney, člověk a alchymista, kterou taky svým způsobem miluju.
Krvavý slib je nabitý vtipy a hlavně akcí, navíc u určitých osob člověk stále přemýšlí, co se tam asi děje, když to celé sleduje jen v povzdálí. Říkám to furt, že Richelliny závěry prostě žeru.

Jak jste se prokousávali scénami na Sibiři? A co Avery? :)