RC recenze: Krycí jméno Verity | Napsala jsem pravdu?

Počet stran: 312
Série: Krycí jméno Verity, 1
Překlad: Petr Eliáš
Nakladatelství: CooBoo, 2015
Originální název: Code Name Verity
Hodnocení Goodreads: 4.10 (z 44 605 hodnocení)
Anotace:

11. října 1943 se nedaleko Paříže, v okupované Francii, zřítilo britské špionážní letadlo. Jeho pilotka a pasažérka byly nejlepší přítelkyně. Jedna z dívek má naději, že přežije. Druhá hru o život prohrála dříve, než začala.

Když Verity chytne Gestapo, myslí si, že nemá žádnou šanci na přežití. Jako tajný agent chycený na nepřátelském území zažívá nejhorší noční můru jakéhokoliv špióna. Nacisté ji ale ihned nezabijí, dají jí na výběr: Buď jim odhalí svou misi, anebo ji strašlivým způsobem popraví.

A ona se rozhodne říct jim pravdu. Avšak ne takovou, jakou očekávají.

Na každém kousku papíru bojuje Verity o svůj život. Odhaluje svou minulost, vypráví, jak se skamarádila s pilotkou Maddie. Lituje svého selhání a ukazuje svou kuráž a zoufalou touhu dostat se domů. Ale budou její odhalení stačit SS? Pomohou jí její tajemství přežít?

Krycí jméno Verity vypráví trýznivý a zároveň nádherný příběh o silném přátelství, které je zkoušeno děsivým nepřítelem.

V nouzi poznáš přítele, říká se. Co myslíte, je druhá světová válka dostatečná nouze?

Přesouváme se do roku 1943 do francouzského města Ormaie. Sem letěly nejlepší kamarádky a tady jednu z nich chytlo gestapo. Jak jste z anotace asi pochopili, jedná se o Verity. Telegrafistka z Anglie - totiž, ze Skotska -, co se rozhlédla na špatnou stranu ulice a stala se podezřelou. Teď trčí ve spárech SS. A její nejlepší kamarádka? Nikdo neví. Podle fotek ztroskotaného letadla jasně mrtvá.

Představte si sami sebe v kůži Verity. Přežili byste?

Válečné romány nemám ráda. To řeknu rovnou. Ale Krycí jméno Verity mě zaujalo dost na to, abych si troufla knihu otevřít. Nesnáším války, nesnáším obě světové a nerada si to připomínám, leč do Verity jsem se pustila s určitou vervou a očekáváním. Což kniha rozhodně splnila.

Věřím, že s hlavní hrdinkou se sžijete během prvních pár stran. A aby ne, když je vězněná gestapem. Verity se však tak lehce nevzdá. Pod obrovským psychickým nátlakem píše slovo za slovem o svém životě, jen z pohledu její nejlepší kamarádky a pilotky Maddie. A je to jedna z těch nejsilnějších hrdinek, ne-li nejsilnější. Obdivuju ji za to, co dokázala. Představte si na jejím místě Bellu.
Druhou hlavní postavou je Maddie, kterou jsem taky naprosto žrala. Sice míň jak Verity, ale stále. Všechny postavy tu jsou dokonale vykreslené, vážně. Nelze si k nim nevytvořit žádný vztah.

Navíc je tato kniha obdařena cizími jazyky - jelikož jsou hlavní hrdinky z Anglie, veškerá francouzská a německá slovíčka nejsou přeložena. A to je naprosto úžasné, dodává to knize tu pravou atmosféru - nedokážu si představit, že bych to měla číst ve francouzštině nebo němčině. Hauptstumführerů i m'aidez si tu užijete dost.

Jediným mínusem je fakt, že možná někde za půlkou umřete nudou. Proto mi trvalo, než jsem se tím prokousala - jakmile začne druhá část a jako by se to celé opakuje, ztrácí to na kvalitě, kterou to ale rychle u konce nabere. A je to luxus, věřte mi.

Co víc k téhle knize říct, aniž by to byl spoiler? Autorka to má všechno pečlivě naplánované, celé poděkování se četlo jedna báseň, když vysvětlovala svůj psací postup. Obdivuju ji pro její trpělivost se s tím babrat a zajít až do detailů. Smekám.

Polib mě, Hardy.

Za recenzní výtisk mnohokrát děkuji Albatros media.

(Na český trailer se můžete podívat tady.)