pátek 21. srpna 2015

Recenze: Škola dobra a zla | Svět bez princů

Škola dobra a zla - Svět bez princů (The School for Good and Evil, #2)Počet stran: 360
Série: Škola dobra a zla, 2
Překlad: Magdaléna Stárková
Nakladatelství: CooBoo, 2015
Originální název: The School fod Good and Evil: A World without Princes
Hodnocení Goodreads: 4.13 (z 5 008 hodnocení)
Anotace:

Sofie a Agáta našly svůj šťastný konec a vrátily se do Gavaldonu. Ale jejich návrat domů není tak pohádkově úžasný, jak doufaly. A když si Agáta začne přát, aby si zvolila jiný šťastný konec, otevře znovu brány do světa Školy dobra a zla. Ale pohádkový svět, který se Sofií znaly, se změnil. 


Čarodějnice a princezny, zloduchové a princové už nejsou nepřátelé. Všemi pravidly pohádkového světa bylo otřeseno. Zlo a dobro již proti sobě nebojuje, ale naopak spojily své síly před hrozbou hrozivého a tajemného nepřítele. Válka se blíží a Sofie a Agáta budou muset bojovat, aby obnovily mír, jinak by všechno a všichni mohli být zničeni. Podaří se jim zachránit pohádkový svět?


První díl, Škola dobra a zla, mě naprosto uhranula. Sotva to šlo, sáhla jsem po dvojce. A věřte, že jestliže jsem dala jedničce plný počet hvězd, absolutně netuším, jak ohodnotit toto!



Jak už hlásá anotace; Sofie a Agáta se bezpečně dopravily domů. Jenže tady veškerá bezpečnost končí. Na Gavaldon někdo pořádá útoky a chtějí vydat Sofii. A nejlepším kamarádkám nezbývá nic jiného, než se vrátit zpátky do Školy dobra a zla... která už tou Školou dobra a zla jaksi není.
Co byste řekli na to, kdyby se vaše škola rozdělila na klučičí a holčičí polovinu?

Poté, co mi Soman Chainani představil svůj psací um, byla jsem natěšená jako malé dítě, až si přečtu pokračování. Měla jsem strach, aby to všechno nevyplýtval v jedničce a tohle nebylo horší - uznejme, pokračování většinou nedosáhnou postu prvního dílu -, ale co předvedl teď, za to vážně klobouk dolů. Nebo korunku, když jsme v těch pohádkách.

Ale... jste si jistí, že jsou všechny postavy vybarvené? Že mají dáno osudem, co se jim stane?

Těšte se na Filipa :3
Hlavní hrdinky, Sofie a Agáta, při sobě drží ještě víc. A pokud chtějí zachránit svět pohádek, musí si vzájemně důvěřovat. Což po zkušenostech z jedničky není tak snadné. A o to víc to je fajn, protože nikdy nevíte, co se dané osobě vlastně honí v hlavě.
Musím říct, že si to Sofie dosti vylepšila. Jak už jsem zmiňovala v recenzi na první díl; je na všechno totálně levá, nebojím se říct, že úplně blbá. A konečně ze sebe u všech těch činností sype hlášky, u kterých se vskutku zasmějete. A když tomu pak nasadí korunu Agáta, ty dvě jsou jako Fred a George Weasleyovi. Ideální dvojka, vážně.
Přibude tu i zástupkyně Umbridgeová... ehm, pardon, totiž Evelína Krutopřísná. Přísahám, že tolik odlišnosti mezi těma dvěma není. Jak všichni nenávidí růžovou ropuchu, jsem si jistá, že ani Krutopřísná si moc obdivovatelů nenašla. Ale věřte, že je to pomalu ta nejdůležitější postava v celé knize, která umí pěkně zamíchat kartami.
A tím nejdůležitějším zástupcem mužské linie zůstává Tedros. Ano, syn Artuše, ano, to je důvod, proč ho tolik miluju, ale o tom už jsem se rozplývala předtím :D Víte, jak jsem zmiňovala, že jsou tu všechny postavy černobílé? Představte si dokonale černého Tedrose. A porovnejte ho s tím bílým. Když se na to tak zaměříte, rozdíly mezi nimi nejsou až tak velké, co?

První kniha byla jasným důkazem, že pohádky nejsou jen čistě bílé nebo černé. Druhá je o tom, jak lehce můžete člověka zmanipulovat - pouhými slovy. Ostatně o tom nás už přesvědčil Hitler.
Stačí pouhé slovo a vše se obrátí naruby. A teď si uvědomte, že to slovo, které změní svět, máte říct vy. Hm? To už tak jednoduché není, že?

Na rozdíl od prvního dílu tu nebyly žádné nudné pasáže. Všechno jsem hltala a odsouvala to jenom proto, že jsem nechtěla mít knihu přečtenou tak rychle. Chtěla jsem si ji pořádně užít, znáte to. Kniha je nabitá neustálou akcí, stále se něco děje, řeší, a takhle to mám ráda. A víte co? I smrti se tu dočkáme. Ostatně, ono by to ani jinak nešlo. Jsme přeci v pohádce...

Tento citát. Tento citát nádherně vystihuje celou knihu.
Intriky, kouzla, zrádcové a ohromně neviditelná lovestory! Pořád jsem vás nenalákala? Fajn, jdeme pokračovat...

Autor tím má u mě neskutečně obrovské plus, že napsal knihu jako je Škola dobra a zla. Je tak ohromně těžké ze sebe ty pocity vysypat! Aniž bych vám, čtenářům, něco nenaspoilerovala. Doufám tedy, že jste už pochopili, kam touto recenzí mířím - zaklapněte internet a běžte si pro tuhle knihu. Věřte, že budete zoufalí, zlomení, zdrcení, nadšení a překvapení, budete prahnout po Tedrosovi pokračování a všem tuto knihu doporučovat. Nebo takhle to aspoň dopadlo u mě.

Kromě tohoto všeho si při knize uvědomíte, že přátelství a láska jsou věci, které v životě prostě nenahradíte. Ať se budete snažit jakkoli.
Po konci si tím jsem sama jistá víc než dost.

Mám knižní kocovinu. A snad ještě větší, než když jsem dočetla Hvězdy nám nepřály, takže si asi dokážete představit, jak se cítím. A tuším, že po přečtení třetího dílu mi bude ještě hůř.

Víte, kolik stran dosahuje pokračování? Skoro 700! Už jsem zvědavá, co si užijeme. CooBoo chystá "Poslední navěky" na první čtvrtletí roku 2016.
A víte co? Rozhodla jsem se. Po delší době k tomu udělám i GIF recenzi. Bude sice plná spoilerů, ale potřebuju to ze sebe dostat. ♥

Jak jste se na Svět bez princů tvářili vy? :)
A... kdo jde se mnou shippovat Tedrose a Filipa? ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za každý komentář! ♥