Recenze: Odstíny života | Ne vše končí smrtí

Počet stran: 360

Série: Odstíny života, 1

Nakladatelství: XYZ, 2011

Hodnocení Goodreads: 3.63 (z 38 hodnocení)

Anotace:

Smrt je jenom začátek...

Alexandrina Avitalová se za svého života nijak nelišila od svých vrstevníků. Když je v den svých devatenáctých narozenin chladnokrevně zavražděna, nikdo proto nemůže tušit, že smrt se pro ni stane jenom začátkem nové cesty. Tři roky poté, co byla pohřbena a oplakána svojí rodinou a přáteli, se Alex probouzí znovu k životu, aby byla uvedena do světa plného magie a ďábelských stvořeních. Do světa, kde si nikdy nemůžete být jistí, na které straně vlastně stojíte. Alex je nucena zapomenout na svůj předchozí život a zaujmout pozici neohrožené bojovnice se vším temným a nelidským. Podle dávného Proroctví je totiž právě ona jedinou vyvolenou, Spasitelkou, která dokáže rozhodnout odvěkou bitvu mezi dobrem a zlem...

Na Odstíny života jsem si dělala zálusk už od jejího nalezení. Negativní recenze se mísily s těmi pozitivními, takže jsem šla do velké neznámé.

A jsem zklamaná.

Hned narovinu přiznám, že jsem to nedočetla do konce. Ne, prostě to nešlo. Ale i tak jsem byla schopná rozeznat, že tam není žádná pořádná zápletka. Co jsem pochopila, tak Alex pracuje pod boží silou a zabíjí démony a další potvory. Pak se přidá k jí podobným a dělá to samé. Tedy v pozadí. Vpředu jsou její věčné hádky o to, kdo bude její princ. Zápletka? Ne. Dle mého názoru to klidně mohlo být o takovou stovku stran kratší a nic by se nestalo.

Po jedné extra negativní recenzi (myslím, že ten ctěný muž ví, oč jde :D) jsem se i tak snažila číst to s "čistou myslí" a nedělat přehnané předsudky, ale prostě to NEŠLO. Začátek byl popsán opravdu zmateně. Já chápu, že autorka už předem o všem ví, ale my čtenáři, kteří o knize slyšíme jen "jo, ono to vyšlo", toho moc nepoznáme. To vysvětlení mi chybělo a na spoustu věcí jsem nepřišla ani teď.

S hlavní hrdinkou by se dalo sžít, kdyby to nebyl Jekyll a Hyde. U vedlejších postav to beru, ale hlavní hrdina mi na tento post moc dobrý nepřijde. Alexandrina, nazývána spíše Alex, je samá hláška, pře se o to někoho urazit, ale jakmile na to dojde, stáhne ocas mezi nohy a stává se z ní ufňukaná holčička. Pár hlášek stálo za to, jinak nic.

A pak je tu milion kluků, kteří se přou o to si s Alex něco začít. Upřímně jsem nějak nepochopila, co na ní bylo tak úžasného, nejspíš se jednalo jenom o tu rivalitu mezi nimi, ale to asi tak všechno. Gabe mi přišel neskutečně otravný a prostě divňous, Matt byl teda jakž takž v pohodě a JAIME. Perfektní jméno, perfektní minulost, ale co to trochu rozvinout? Mám úchylku na špatnou minulost ovlivňující psychiku hrdinů, ale jen pokud se to nějak dá najevo. U Jaimeho jsem si toho teda moc nevšimla. O Liamovi nemluvě.

Autorka v příběhu smíchala několik druhů fantasy postav do sebe, ale to tím stylem, že u některých jsem nechápala, o co se jedná. Třeba popis samotné hlavní hrdinky. Co jsem tak četla, přemýšlela jsem, jestli je to vlastně pořád člověk, jenom mrtvý, nebo nějaký zombie před stádiem rozkladu. Myslím, že tohle by se klidně ještě dalo rozvinout.

Slovní zásoba je dobrá, prvotina jakožto taková vydařená, ale ne úplně můj šálek čaje. Asi se nedivím, proč tu knihu dali do takové slevy.
Ale ať to není zas tak mrzoutský, párkrát jsem se zasmála.




Tak, asi jsem se vypsala, zkrátka už ke knize nemám co říct.
Jakpak zapůsobily Odstíny na vás? :)