RC recenze: Křišťály moci | Minotaurus

Počet stran: 296

Série: Křišťály moci, 4

Nakladatelství: Fragment, 2012

Hodnocení Goodreads: 3.63 (z 38 hodnocení)

Anotace:

Tajemný labyrint v horách ukrývá tvora, který dávno zapomněl, kým býval. Přesto čeká na Vyvolenou, která ale jeho hlas slyšet nechce. Isgraël mezitím chystá poslední úder, který zmaří všechny naděje na záchranu. Nikdo ale netuší, že přitom osvobodil prastaré zlo, před kterým nikdo neuteče...

Čtvrtý díl navazuje na předchozí Křišťály moci – Zrada temného elfa, Křišťály moci – Hněv Pána ohně a Křišťály moci – Věž zkázy.

Původně jsem chtěla poslední díl fantasy série Křišťály moci ohodnotit třemi hvězdičkami, protože ten děj stál oproti předchozím dílům za nic, ale ten konec by si to zase nezasloužil...

aneb ano, po této fantasy se mi bude stýskat.

POKUD JSTE NEČETLI PŘEDCHOZÍ DÍLY, RECENZE VÁM MŮŽE NASPOILEROVAT DĚJ.

Co se týče třetího dílu, nedáváme si žádnou pauzu. Rovnou startujeme děj. Neilin je zdrcená a vzdává se svého poslání. Už jen tím mě příšerně štvala. To její chování bylo... argh! Cítím v sobě takový tlak, ale nevím, jak to vyjádřit. Asi nám to je s Neilin souzené, že my dvě si do oka prostě nepadneme.

A Awrixel se tady taky dost předvedl.

Mou nejoblíbenější postavou bezkonkurenčně zůstává R'Tiles. Nebýt jeho hlášek, asi by to bylo celé dost suché. Ve Věži zkázy se sice předvedl o něco líp, ale i tady se párkrát projevila jeho vtipná kost. Opravdu, takového hrdinu chci taky!

Ellnesa tu tolik prostoru neměla, což mě mrzí, protože tahle elfka zrovna vůbec nebyla špatná, naopak Leja toho dostala až spoustu. Na druhou stranu, to, co s ní Míša předvedla, mě docela překvapilo, mělo to spád.

Sorgan. ♥ Asi nenajdete recenzi, kde by ho v posledním dílu čtenáři neopěvovali, co? :D Tak i já se k nim přidávám. Sice jsem ho v jedničce nemohla vůbec vystát, ale to, co ukázal tady, mi fakt vzalo dech. Stal se součástí mých oblíbených hrdinů - a taky se připisuje na list černobílých postav. Konečně taky někdo, kdo není jenom hodnej, nebo jenom zlej.

Jako jo, přiznávám; předchozí díly se mi asi četly o něco líp. Tohle byla taková třešnička na dortu. Ta scéna s minotaurem byla poněkud, ehm, uspěchaná, klidně bych se tomu věnovala o něco víc, když se po tom jmenuje celá kniha, že...

Ukončení je, myslím, poněkud předvídatelné, dá se to vlastně očekávat už od začátku. Ale bylo to skvělé. Zdlouhavé, ale přesně tak, aby to nebylo nudné. Ba naopak; to jste měli stále chuť číst dál a dál, abyste se dozvěděli, jestli ten člobrda nakonec přežije, nebo ne.

Upřímně doufám, že se autorka vzdá těch svých romancí a vrátí se k fantasy a elfům, protože na tohle Volání sirény prostě nemá.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Fragment.