RC recenze: Křišťály moci | Věž zkázy

Počet stran: 248

Série: Křišťály moci, 3

Nakladatelství: Fragment, 2011

Hodnocení Goodreads: 3.89 (z 38 hodnocení)

Anotace:

Ochráncem dalšího Křišťálu moci je poslední Pán ohně! Neilin od něho potřebuje křišťál získat. Proto se společně se svými přáteli vydává do nebezpečí Nar´doxu přímo do spárů Isgraëla, který touží po její smrti. Drak je ale otrokem zlé vůle a dobrovolně křišťál nevydá. Jak se s tím Neilin vypořádá? Ibraxirové pohltili Smaragditt a naděje na záchranu se rozplynula. Království lidí padne. Zabrání tomu někdo? A co když na někoho z hrdinů čeká smrt? Třetí díl navazuje na předchozí Křišťály moci - Hněv pána ohně a Křištály moci - Zrada temného elfa.

Sotva jsem se do knihy začetla, bylo mi jasné, že přesně tuhle fantasy jsem potřebovala. Není lepší čtivo na Štědrý den!

Možná bych tomu dala i pět hvězdiček, protože tohle byla opravdu pecka, i oproti předchozím dílům, ale konec si to teda vyloženě pokazil. K tomu se ještě dostanu.

Hlavní hrdinka Neilin, ačkoli mě v předchozím díle vytáčela, tady byla docela v pohodě - tedy když pominu ty trapné hádky s Awrixelem. Ty mi opravdu drásaly nervy, to bylo tak... ne do hloubky, prostě úplný kraviny! Ale ne, to Neilinka se musí pořád hádat. -_-

To podobné je s Awrixelem, on je přeci jen tím druhým aktérem v hádkách. Ten jeho chladný přístup mě leckdy překvapoval, jak hned potom změnil náladu, když se chtěl muckat s Neilin (že to ale trvalo! :D). Někdy jsem přemýšlela nad jeho inteligencí - když někoho osvobodíte tím, že mu strhnete řetízek, tak to přece udělám, ne? On daného člověka omráčí, přehodí si ho přes rameno - ale ne, řetízek nechá tam, kde je! o.O Nebo s tou jeho ledovou rukou...

R'Tiles se opět projevil. :D Ty jeho hlášky jsou nezapomenutelné, a pěkně zpestřují celý příběh. Zvlášť ty scény, kdy se Neilin s Awrixelem chtěli navzájem povraždit. To R'Tiles perlil ještě víc. :D

Leja tu kupodivu dostala víc prostoru než ve dvojce, ale uvědomila jsem si, že to v předchozím díle nebylo vůbec špatné, že tam měla tak málo prostoru. Protože tam, kde se objevila, mě neskutečně štvala. Ona neumí vůbec nic, je strašpytel první třídy a bojí se prostě každého lusknutí, ale i tak chce se ségrou do Nar'doxu a bojovat po jejím boku. To samé platí u Terien, která se po hlavě hrnula do všeho, ačkoli uměla úplný......

Je vidět, že děj je pořádně promyšlený. Do úplně jednoduché linky zasahuje několik překvapujících a leckdy zásadních scén, které většinou změní celý průběh dění. Třeba ta věc se Sorganem. Bylo to sice lehce předvídatelné, ale fajn zpestření... jen mi to přijde trochu kruté...

Víte, co je zajímavé? Bitva o Smaragditt se táhne přes celé dvě knihy, Hněv Pána ohně i Věž zkázy. Za to má autorka můj značný obdiv, protože rozepsat tu bitvu tak, aby se vecpala do dvou knih...? To chce kuráž.

A konečně se tu Edrian nechoval jak blbec! :)

Ale smrt je tu na každém kroku... budete překvapení, kdo všechno zemře, nebo u koho se naznačí, že se tak stane... Burdová překvapila.

Tak, a teď k tomu konci - autorka mi nejdřív tak krutě zabije oblíbenou postavu, všichni to tak obrečí, až to dojme i mě, fajn, taky se s tím smířím, ale pak dá těsně na konci náznak, že by zase mohl žít? To jako fakt? Celou sérii ho tak přizabíjí, že by se už konečně mohlo rozhodnout, ne?

Za recenzní výtisk velice děkuji nakladatelství Fragment.