Recenze: Skleněný trůn | Dvacet čtyři vrahů ve skle

Počet stran: 392
Série: Skleněný trůn, 1
Překlad: Ivana Svobodová
Nakladatelství: CooBoo, 2015
Originální název: Throne of Glass
Hodnocení Goodreads: 4.24 (z 266 415 hodnocení)
Anotace:

Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná.

V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaena byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit.

Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaena teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

Sarah J. Maas je mezi knihomoly rozhodně velké jméno. O její sérii Skleněný trůn se toho napovídalo spoustu a neméně je tomu u re-tellingu Krásky a Zvířete s názvem Dvůr trnů a růží. Její knihy mají navíc všude obrovské úspěchy, že se to odráží i na délce sérií. Skleněný trůn mě zaujal hned, jak jsem ho viděla, a konečně jsem se k němu dostala.

Co tedy říkám na nejlepšího světového zabijáka?

Onou vražedkyní je Celaena Sardothien, které je teprve osmnáct, ačkoli si spousta lidí myslí, že je starší. Zradili ji, chytli ji a teď trpí v solných dolech v Endovieru. A pak si přijde korunní princ s tím, že může být volná. Po vítězství mezi nejlepšími vrahy a zloději a samozřejmě po čtyřech letech v královské službě.

Hned na začátek autorce vynachválím další fantasy svět, do kterého nás uvrhla. Miluju, když se autor babrá s tím si do detailů vymyslet vlastní svět, kterým hrdinové putují a k němuž pak přidají mapu. Nejinak je tomu tady. Za to rozhodně palec nahoru.


Hlavní hrdinkou je tedy zabiják Celaena. Ještě dlouho předtím, než jsem Trůn přečetla, jsem byla několika lidmi varována ohledně toho, že Cel rozhodně není typický vrahoun a že spíše řeší šatečky a tak. Tomu tedy dám za pravdu, ale čekala jsem to daleko horší. Zezačátku jsem si skutečně říkala, jestli by to takhle řešila, ale nakonec mi to k ní prostě nějak sedlo. Koneckonců, je to osmnáctiletá holka. Pár výhrad bych k ní měla, ale jsou lehce přehlédnutelné. S Celaenou se zkrátka dalo velmi dobře sžít.
Kniha ovšem není psaná z ich-formy, ale er-formy, což dává hned jiný nádech tomu, když se do příběhu ponoříme z jiného pohledu. Několikrát jsme dostali možnost sledovat osudy hrdinů také skrz korunního prince Doriana, kapitána stráží Chaola a šlechtičny Kaltain. Za oba zmíněné chlapy dávám autorce další plus. Protože je vypsala tak dokonale, jak je každý naprosto jiný, a i přes jejich vlastnosti jsme jasně pochopili, kam jejich city směřují, i když to trvalo třeba 200 stran - to bylo asi nejlepší. Sledovat emoční vývoj hrdinů. Maas to vystihla skutečně excelentně.


Zmínila jsem dva muže, což nahrává jen na jediný fakt, a to milostný trojúhelník. Většinou jsem měla po prvním, druhém díle jasno, s kým chci, aby hrdinka skončila, ale tady jsem sakra nerozhodná. Dorian i Chaol mají svoje mouchy, ale stejně... chvilku jsem ji chtěla s Dorianem, pak s Chaolem, víte, jak je to pro shippera těžké? :D Zatím se malinko přikláním k Chaolovi, ale vzhledem k tomu, že mě už upozornili i na další výskyt skvělých mužských hrdinů, jen se bojím.
Co se týče děje; jakmile se začtete, ta kniha vás nepustí. Kolikrát jsem si během čtení řekla, že bych fakt měla jít na to nádobí, ale ono prostě nešlo přestat! Kapitoly tu jsou kolikrát tak krátké, že to nejde, ani kdybyste sebevíc chtěli. I naznačování dalších prvků a dumání, co se tam asi stane, je prostě sázka na jistotu, a že autorka vsadila dobře. Ani k tomu výtku nemám. Fakt.

Teď tak nějak přemýšlím, jak jsem se vlastně dostala k hodnocení 4,5 a ne 5, když to tady tak vychvaluju :D Knize skutečně nechybí napětí, akce, a dokonce ani humor, kterého si na takových tématech cením snad nejvíc. Jedno mínus snad jen u toho, že jsou všichni strašní knihomolové - kdysi jsem byla ráda, když autor udělal z hlavního hrdiny superčtenáře, ale teď mi to přijde, že to je všude. A tady četli téměř všichni, což bylo samozřejmě super, ale i tak mi to na určité charaktery moc reálné nepřišlo.

Žaludek se mi tedy nezvedal, takže zas tak strašné to není, co se týče vraždění, a akce je tam spoustu, že se ani nedivím, jak moc se roztáhly další díly. Vidím to na celou poličku zabranou jednou sérií. :D Úvod do této série byl skutečně špičkový a další díl je jistota.

Četli jste? Měli jste na rozdíl ode mě jasno, s kým má Celaena skončit? :)