Recenze: Vampýrská Akademie | Ve škole jim pijou krev

Počet stran: 296
Série: Vampýrská Akademie, 1
Překlad: Katrin Chýlová
Nakladatelství: Domino, 2014
Originální název: Vampire Academy
Hodnocení Goodreads: 4.14 (z 412 988 hodnocení)
Anotace:

Morojská princezna Lissa a její nejlepší kamarádka Rose uprchly ve smrtelném strachu z vampýrské akademie, ale po dvou letech byly vypátrány tajemnými strážci a odvlečeny zpět. Znovu se tak ocitají v obrovském nebezpečí, protože na akademii se mohou pohybovat nebezpeční Strigojové.Ti chtějí Lissu zničit, protože jako jediná dcera urozeného morojského rodu je překážkou jejich plánu na ovládnutí světa vampýrů.

Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám: Lissa bude muset opatrněji využívat svých nadpřirozených schopností, aby nepadla do strigojské pasti, a Rose se musí vzdát velké lásky, aby mohla kamarádku ochránit a za žádných okolností ji nezklamat. Jediné, nač se totiž mohou obě spolehnout, je jejich vzájemné pouto, jejich přátelství…

Když už padne slovo upíři, většina lidí si dávno nepředstaví Drákulu a krví prosáklé horory. Už to jsou spíš romanťárny a přebytečná klišé. I tak se mezi tím vším dá najít upířina, která vás chytne za srdce a nepustí.

Vampýrská Akademie rozhodně vyčnívá. Po třech letech jsem si dala re-reading. Jak VA dopadla?

Můžu říct, že ani po těch třech letech, které tedy v pubertě dělají mnoho, jsem nezměnila názor. Ta kniha je prostě boží. Četla jsem to s ohromnou nostalgií, když už vlastně vím, co se komu stane (Beru do ruky dvojku: "Tady mi umře jeden z oblíbených! *fňuk*" Ségra: "Ale přijde ti Adrian, ne?"). I tak mě ale autorka dokázala vtáhnout do děje tak, že jsem to zase slupla jako malinu.

Já měla s Bohem jasnou dohodu. Souhlasila jsem s tím, že v něj budu věřit - tak trochu -, pokud mě nechá každou neděli spát.

Rose a Lissa byly na útěku, tož teď jsou zpátky v Akademii a musí se vyrovnat se zlými spolužáky a znovu si vydobýt respekt. Což mezi královskými Moroji a atlety dhampýry moc nejde. A hlavně před Dimitrijem, což je tak trochu dhampýrský bůh. Nikdy jsem ho s Rose nijak vážně neshipovala, ale re-reading to tak trochu změnil. Fandím mu. Dost.

Už si nepamatuju, jestli jsem měla problémy se s Rose sžít, ale kdybych to četla poprvé, asi by mi trochu drásala nervy. Spíš ze začátku, jakmile se kniha rozjela, prostě jsem dýchala s Rose v každé situaci. Je to reálná hrdinka, které budete věřit každé slovo, která má prostě svoje chyby a po těch šesti knihách ji znáte tak dokonale, že přesně víte, co udělá. A má hlášky, které vám zahýbou bránicí a to pořádně.
Důležitá je tu samozřejmě i její kamarádka Vasilisa, spíše Lissa. Už se mi tu motají dojmy z toho, jak se chová v Pokrevních poutech, ale i tak ji mám ráda. S Rose představují dvojici, kterou zaručeně potkáte na každé škole rovnou několikrát, BFF do posledního dechu, kdy každá cítí potřebu se navzájem chránit.
A je to bůh války, je to bůh pomsty, je to Dimitrij! (Ta věta o něm se mi hodně líbí :D) Jsem jeho fanda celým srdcem. Soudruha jsem si oblíbila hned, jak přišel, a i když má občas poněkud chladné nálady a stejně mě to jako Rose štve, i tak ho mám ráda. Navíc, kdybych měla na tělák jeho, už bych tak neskuhrala. (Bolestí jo, ale obdivem bych nešetřila.)

Filmová Rose v podání Zoey Deutch.

Říkala jsem si, že když jsem to četla ve třinácti, třeba to teď budu vnímat trochu jinak. Ale přiznám se, pořád jsem to žrala stejně. Děj plyne hrozně rychle, jakmile k té knížce sednete, padesát stránek je za vámi ani nemrknete. Pozor tedy na bazény, jestli máte taky sklony k tomu číst u bazénů ještě rychleji, vezměte si radši knihu do zásoby...
Richelle má prostě naprosto boží styl psaní, hrdinům budete věřit, jako by to byli vaši přátelé. Vdechla jim natolik realistickou podobu, pěkně je od sebe odlišila, jak to každý autor neumí. Navíc, i když to byl re-reading, natolik mě znovu zaujala, že jsem na chvíli zapomněla, co se za moment stane a byla překvapená. Jo, až tak dobré to bylo.

„Jsi tak krásná, až to někdy bolí."

Řeknu vám, že mě první díl znovu vtáhl do světa Akademie a Strigojů (což je oproti PP taky příjemná změna) a už teď vím, že se mi zas v šestce nebude chtít jít pryč. Jestli jste příznivci upířin nebo ne, zkuste dát VA šanci. Je to trochu jiné kafe, než na co jsme zvyklí, a i když to jsou všichni upíři, stále řeší lidské problémy. Asi se znovu podívám na film. Filmové vydání je navíc doplněno i fotkami z natáčení (odtamtud mám tu boží větu s Dimitrijem) a má taky nádhernou úpravu u začátku kapitol. Jen škoda, jak to na rozdíl od ostatních dílů tak zeleně září. Pořád mě mrzí, že nevydali tu bílo-růžovou.

Jsou tu ještě tací, kteří o VA slyší poprvé? :D Jak soudruh zapůsobil na vás? A Rose, nebo Lissa? :)