Recenze: První hrob napravo | Lepší mrtvé viděti, než mezi ně patřiti

Počet stran: 352
Série: Charley Davidson, 1
Překlad: Tomáš Bíla
Nakladatelství: Beta Dobrovský, 2013
Originální název: First Grave on the Right
Hodnocení Goodreads: 4.07 (z 48 864 hodnocení)
Anotace:

Originální „paranormální thriller“ plný humoru, napětí a neuvěřitelných zvratů. Charley Davidsonová je soukromá detektivka, moderní žena s běžnými starostmi a problémy. To ovšem jenom na první pohled … Ve skutečnosti se narodila jako bytost s nadpřirozenými schopnostmi, která dokáže vstoupit do světa zesnulých. Zemřelé vidí všude kolem, může se jich dotýkat a oni jí pomáhají s řešením případů. Všechno je o to složitější, že vyšetřovatelku sleduje tajuplný muž, „syn Satanův“, jehož šarmu Charley nedokáže odolat. Kdo je ten záhadný hrdina, o kterém se jí zdají sny plné vášně? Je vůbec živý, nebo je mrtvý? A co by se stalo, kdyby mu podlehla? 

Knih o tom, že hlavní hrdinka je schopná vidět duchy, je nesčetně. Stejně tak těch, kdy s nimi hrdinka komunikuje. Ale co když je zároveň i smrtkou?

První hrob napravo je všude vychvalovaná kniha. Co na to říkám?

Charlotte Davidson, spíše nazývaná Charley, se narodila naprosto neobyčejná. Už odmala vidí a mluví se zemřelými, a dokonce je převádí na druhou stranu. Moc lidí o tom neví, ale s radostí toho využívá jako soukromý detektiv, kdy jí oběti kolikrát samy napoví, jak a kdo je zabil. Mluví všemi jazyky a naprosto přesně si vše pamatuje. Jenže se tu objevuje Reyes, záhadný muž, do něhož je platonicky zamilovaná, a taky tři advokáti, jejichž vraždu je nutné vyřešit. Něco tu ale neštimuje a Charley se nehodlá jen tak lehce vzdát.

O téhle knížce jsem toho slyšela dost, než jsem se k ní dostala. Všichni ji vychvalovali do nebes, takže jsem byla poměrně natěšená, bůhvíjak se nezasměju. Jenže se to neodvíjelo tak, jak jsem si představovala.

Hlavní hrdinka Charley je neskutečně otravná (mohla bych použít i horší slovo). Na její věk mi to nesedělo a měla jsem chuť ji praštit po hlavě, a to pořádně. Co jí neskutečně vylepšilo reputaci, tak to, že srší hláškami, kde se dá. Občas je zkrátka nutné přimhouřit očko k různým okolnostem, ale nakonec si jsem jistá, že si Charley oblíbíte. Ne moc, ale aspoň nějak. Její výroky mi daly zabrat, vážně.
Knihou projde nesčetně postav, z nichž důležitým je Reyes. Charley ho odněkud zná, neustále se jí o něm zdá a vůbec je to celé zašmodrchané. Reyes mi přišel prazvláštní, je to hrozně tajemnej chlap, ale až tím nezdravým způsobem. Pár stránek před koncem to s ním šlo, abych nebyla tak krutá.
Zato Charleyin "nápadník" Garrett byl trochu jiné kafe. Těšte se na slovní rozepře mezi ním a hlavní hrdinkou... to vážně stojí za to.
A samozřejmě úhlavní duchové, s těmi si užijete taky dost. Vůbec všichni tu byli hrozně roztomilí a vtipní.

Nikdy neklepejte smrti na dveře. Zazvoňte a pak utečte. To vážně nenávidí.

Co se týče děje, nevím, jestli to byl čistě můj problém, ale kolikrát jsem nedokázala udržet pozornost a neustále mi unikaly souvislosti. Nevím, ale dost to rušilo celkový zážitek z četby...
Jinak děj ubíhá rychle, když si zvyknete na to, že autorka skáče od jednoho tématu ke druhému a žádnému se nevěnuje souvisle více jak čtyři stránky. Což se poměrně vylepšuje přítomností skvělých klučičích hrdinů a milionem hlášek, ale pořád to nebylo ono.
A trošku mě překvapoval překlad... hlavně tím povoláním, Charley je soukromá detektivka... Není jenom detektiv? Detektivka je přece detektivní román... ale jestli už se to začalo používat a o ničem nevím, pšt :D

Abych to konečně uvedla na pravou míru; líbilo se mi to. Vážně. Sice jsem nebyla spokojená tak, jak jsem chtěla, ale pobavilo mě to a skvěle jsem si u toho odpočinula. (Jen to nečtěte na bazéně, vemte si to k srdci. Ti lidi se na mě už nejspíš nikdy nepodívají stejně.) Charley je sice hrdinka na proplesknutí, ale jakmile si zvyknete, dá se to. A konec, konec se mi líbil! Takových posledních třicet stran to definitivně zachránilo. Možná protože Reyes.

První hrob napravo je mou první zkušeností s Daryndou Jones a pevně věřím, že ne poslední. Do dalšího dílu se vrhnu, jestli mi autorka hodí stejně humorně laděný příběh, nemám výtky. :)

Četli jste? Máte radši Reyese, nebo Garretta? :)